Nìmý køik
Tady stojím já,
tam stojí¹ ty!
Byli jsme si tak blízko,
ale nìkolik málo slov,
nìkolik málo slov, se kterými denodennì ¾onglujeme,
tato slova nás rozdìlila!
Køièí¹, vidím to,
vidím, jak se tvoje rty rychle pohybují,
tvá ústa do¹iroka otevøená, obèas se objeví jazyk.
Køièí¹, køièí¹ o pomoc,
køièí¹, jak jsi je¹tì nikdy nekøièela.
Ale z tvých úst nevycházejí ¾ádná slova!
Stojí¹ pøímo pøede mnou, ale já nic nesly¹ím.
Sna¾ím se, chci tvým slovùm rozumìt.
Ké¾ by tomu tak rozumìla.
Je jedno, jak hodnì se soustøedím,
nesly¹ím tì!
Zkus to napsat,
zkus pantomimu,
ale komunikuj se mnou prosím!
