"Ahoj moje malá Luco xD Nevim...Chtěla jsem Ti prostě jen poděkovat. Děkuju, že's vždycky...ehm nojo skoro vždycky...byla připravená mi pomoct. Doslova jsi mi přirostla k srdci. I když Tě určité osoby pořád nějak nemůžou vystát, ještě to neznamená, že já Tě nemám ráda. Ale myslím, však Ty to víš...Jsi až do teďka taky jediná, která vydržela moje sentimentální momenty. Nojo, i když Ti to asi zrovna není po vůli xD jistě si vzpomeneš, že jsem si s Tebou jednu chvilku nechtěla psát. Bylo to zhruba před měsícem. Důvodem k tomu byla jedna jistá osůbka. Kdo, to můžeš jistě uhodnout, ne? Tak dlouho do mě hustila, až jsem tomu začala věřit. Říkala to samé, co Lena. K někomu takovému nejde vybudovat si pevnou vazbu atd... Promiň, promiň, promiň... Teď už vím, že neměla pravdu. O všem jsem přemýšlela a teď vím, že to právěže jde. Konečně jsem pochopila, kdo pro mě chce dobro a kdo ne. Děkuju, že mi s mými blbými problémy pomáháš a děkuju prostě za všechno... Jsem tak ráda, že jsem Tě poznala. Seš báječný člověk. Mám Tě tak ráda... Prosím nezapomeň na mě..."
VLG, -David-
