Pro mě by to ale bylo asi moc bolestivé: všecko by mě připomínalo na ženu, kterou tolik miluji a přesto by mi nebyla nablízku.
To si nemůžu vzít na triko - postrádám ji už takjaktak víc než všecko na světě při každičkém úderu mého srdce.
Budu-li muset žít bez ní, pak se tak stane, ale do té doby se nevzdám: jak se říká V dobrých i zlých časech.
Tak dlouho jak jen to bude možné, a bude to pro hodně znamenat, nikdy se nevzdám. Ale takový já už prostě jsem: "pěkně tvrdohlavý chlap" (jak mi ona občas říká ;-)"
LG